dnes je 17.9.2019
Input:

Závazky

15.7.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Závazky

Jaroslava Svobodová

Pojem

Závazek je povinnost dlužníka vůči věřiteli poskytnout odměnu (protiplnění) za přijatá plnění od věřitele. Protiplnění může být poskytnuto formou peněžní, a pokud se na tom smluvní strany dohodly, také nepeněžní (věcné), tj. poskytnutím věci nebo služby. To, co je u věřitele pohledávkou, je u dlužníka závazkem.

Závazky v účetnictví (rozumí se v podvojném) představují budoucí výdaj, a to k okamžiku zaplacení závazku věřiteli. Proto jsou závazky jako pasiva součástí cizích zdrojů aktiv v PO.

Závazky z obchodně právních vztahů

Závazky vznikají zejména z titulu přijatého plnění jednoho účastníka od druhého účastníka na základě sjednaného smluvního vztahu, přičemž smluvní vztah nemusí být vždy písemný. V případě PO se může jednat např. o závazek vůči dodavateli zásob nebo služeb, za dopravu věcí, za služby spojené s opravami a údržbou apod.

Závazky z pracovněprávních vztahů

Pracovněprávní závazky vznikají mezi PO a pracovníkem od okamžiku, kdy zaměstnává osoby v pracovně právním vztahu. Jedná se o závazky vůči zaměstnancům ve výši hrubé mzdy (platu) za odpracovanou dobu. Okamžik splatnosti takového závazku je stanoven vnitřním předpisem s ohledem na příslušné ustanovení zákoníku práce v tzv. „výplatní den“.

Souběžně se závazkem k zaměstnanci vzniká PO závazek k institucím sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění. PO je povinna podle příslušných právních předpisů vypočítat pojistné, a to jak odvod pojistného za zaměstnance zaměstnavatelem, tak část pojistného sráženého zaměstnancům. Pojistné srazí zaměstnancům, zároveň vypočte daň z příjmu ze závislé činnosti, kterou rovněž je povinna zaměstnancům srazit. Zjištěné částky pojistného a daně ze závislé činnosti jsou závazkem PO k příslušným institucím. Termíny splatnosti závazků jsou stanoveny v příslušných právních předpisech jako závazné a jejich nedodržení je sankcionováno.

Závazky z občanskoprávních vztahů

Tento typ závazků vzniká např. v případech, kdy PO uzavře nájemní smlouvu s jinou osobou na pronájem nemovitých či movitých věcí (např. parkovací plocha, skladiště, motorové vozidlo aj.)

Jiné závazky

Závazek může vzniknout také na základě jednostranného právního úkonu, např. z titulu vyměřené daně nebo správního poplatku nebo z důvodu sankce za protiprávní jednání (např. vyměřená pokuta za neplnění povinnosti stanovené právním předpisem v případě dopravního přestupku nebo předpis odvodu finančních prostředků poskytnutých podle zákona č. 218/2000 Sb. zpět do státního rozpočtu z důvodu porušení podmínek uvedených v rozhodnutí o poskytnutí dotace).

Pro splatnost závazku je rozhodný okamžik jeho vzniku a současně také okamžik, který sjednal věřitel s dlužníkem a k němuž má být ze strany dlužníka vůči věřiteli plněno. Věřitel s dlužníkem obvykle také sjednává způsob splacení závazku:

  • v hotovosti,

  • bezhotovostním převodem na účet věřitele,

  • věcným plněním (dlužník plní věřiteli vydáním věci nebo provedením služby v jeho prospěch).

Lhůtou splatnosti se rozumí doba od okamžiku vzniku závazku do okamžiku povinnosti věřiteli splatit závazek.

Nárok dlužníka na neplnění závazku k věřiteli

Dlužník není povinen plnit závazek vůči věřiteli, pokud věřitel neprokáže oprávněnost své pohledávky včetně její výše. Například zboží nebylo dodáno vůbec (ztratilo se při přepravě), část dodávky chyběla, zboží bylo poškozeno a je předmětem reklamace ze strany PO, pokud bylo sjednáno, že za zboží během přepravy odpovídá dodavatel.

Smluvně lze docílit možnost snížení závazku dlužníka vůči věřiteli například v případech nedodržení termínu dodání objednaného zboží nebo služby.

Závazky z vyměřených sankcí

Závazky z titulu vyměřených sankcí a penále příslušnými kontrolními orgány nemají odkladný účinek termínu splatnosti. Vyměřené penále, pokutu, úrok z prodlení je PO povinna nejprve uhradit ve stanoveném termínu na kontrolním orgánem určený účet v bance. Teprve následně ve stanovené lhůtě může PO využít opravné prostředky a proti rozhodnutí kontrolního orgánu se odvolat. Pokud odvolací orgán vyhoví kladně, vzniká PO pohledávka ve výši původně zaplacené a odvolacím orgánem uznané výši, která má být vrácena.

  • Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů

    • Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů

    • Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů

  • Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů

  • Vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů

  • České účetní standardy pro některé vybrané účetní jednotky, které vedou účetnictví podle vyhlášky č. 410/2009 Sb. (dále jen ČÚS)

Základní účetní postupy

Závazky v účetnictví (rozumí se v podvojném) představují budoucí výdaj, a to k okamžiku úhrady. Proto závazky řadíme mezi pasiva (cizí zdroje krytí aktiv účetní jednotky). Podle § 19 odst. 8 ZoÚ se závazky člení na dlouhodobé a krátkodobé.

Dlouhodobé závazky jsou takové závazky, jejichž sjednaná doba splatnosti při vzniku účetního případu je delší než jeden rok.

Pokud je sjednaná doba splatnosti závazků rovna 12 měsícům nebo kratší než 12 měsíců ode dne vzniku účetního případu, jedná se o závazky krátkodobé. Rozhodující je sjednaná doba splatnosti při vzniku závazku.

Pokud v průběhu trvání původně sjednané doby splatnosti závazku v délce do 12 měsíců (včetně) dojde mezi smluvními stranami k dohodě o prodloužení doby splatnosti na dobu delší než 1 rok, účetní jednotky nepřeřazují takové závazky z krátkodobých mezi dlouhodobé. Obdobně to platí pro případy, kdy dlužník vůči věřiteli splatí dlouhodobý závazek ve lhůtě kratší než 1 rok. Ani v takovém případě nepřeúčtovává PO závazek z dlouhodobého na krátkodobý.

Oceňování závazků v účetnictví

Účetní jednotky oceňují závazky podle § 24 a 25 ZoÚ:

  • k okamžiku vzniku účetního případu jejich jmenovitou hodnotou,

  • při převzetí závazku od jiné než vybrané účetní jednotky, pořizovací cenou stanovenou ve smlouvě o převodu,

  • při převzetí závazku od jiné vybrané účetní jednotky (např. z důvodu sloučení PO), se použije ocenění v souladu s § 25 odst. 6 ZoÚ,

  • ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, ke kterému se účetní závěrka sestavuje, pokud znějí závazky na českou měnu, ocenění se nemění; pokud jsou závazky v cizí měně, přecení se kurzem stanoveným v souladu s § 24 ZoÚ.

U závazků znějících na cizí měnu může dojít ke kurzovým ztrátám z důvodu pozdní úhrady.

Závazky znějící na cizí měnu se pro účely účetnictví oceňují směnným kurzem příslušné měny přepočtením na měnu českou. Hodnota v cizí měně v účetních záznamech se současně zaznamená vhodným způsobem (viz § 4 odst. 12 ZoÚ). Při přepočtu cizí měny na měnu českou se použije směnný kurz vyhlášený Českou národní bankou (ČNB). V případech jmenovaných v § 24 odst. 6 a 7 ZoÚ může PO použít i jiný kurz než kurz vyhlašovaný ČNB.

Inventura závazků

Dle § 6 odst. 3 ZoÚ jsou PO povinny inventarizovat veškerý majetek (tj. vlastní, zapůjčený, pronajatý, přijatý do úschovy apod.) a závazky. Pokud PO neprovede inventarizaci majetku a závazků se stavem ke dni, k němuž je sestavována účetní závěrka, může být její účetnictví prohlášeno za neprůkazné.

Inventura závazků se provádí na základě příslušných účetních dokladů, z nichž je patrná výše ocenění, okamžik vzniku, okamžik splatnosti, druh závazku a smluvní strany tj. věřitel a dlužník (tzv. „dokladová inventura“). Jednotlivé závazky zjištěné dokladovou inventurou jsou zaznamenány v inventurním soupise. Pokud byly zjištěny inventarizační rozdíly, je nutné provést proúčtování zjištěných rozdílů v účetnictví ještě před sestavením účetní závěrky tak, aby stavy závazků v účetnictví souhlasily se skutečnými stavy, které obsahuje inventurní soupis.

Nejčastější příčiny zjištěných rozdílů u závazků jsou například:

  • některý závazek nebyl omylem v účetnictví zaznamenán,

  • závazek byl v účetnictví chybně oceněn,

  • jeden a tentýž závazek byl nesprávně zaúčtován v účetnictví dvakrát.

Sledování závazků v účetnictví

Krátkodobé závazky účtují PO s pomocí účtové skupiny 32 – Krátkodobé závazky. V případě pasivních zůstatků a účtů pasivní povahy se použijí též účtové skupiny 33 – Zúčtování se zaměstnanci a institucemi, 34 – Zúčtování daní, dotací a ostatní zúčtování, 35 – Pohledávky a závazky ze správy daní, 37 – Jiné krátkodobé pohledávky a závazky.

O dlouhodobých závazcích se účtuje v účtové skupině 45 – Dlouhodobé závazky.

Vykazování závazků v Rozvaze (bilanci)

Ke dni sestavení účetní závěrky vykazuje PO závazky v položkách pasiv rozvahy:

   Dlouhodobé závazky 
Dlouhodobé úvěry   451  
Přijaté návratné finanční výpomoci dlouhodobé   452  
Dlouhodobé přijaté zálohy   455  
Ostatní dlouhodobé závazky   459  
Dlouhodobé přijaté zálohy na transfery   472  
   Krátkodobé závazky
Krátkodobé úvěry   281  
Jiné krátkodobé půjčky   289  
Dodavatelé   321  
Krátkodobé přijaté zálohy   324  
Přijaté návratné finanční výpomoci krátkodobé   326  
Zaměstnanci   331  
Jiné závazky vůči zaměstnancům   333  
Sociální zabezpečení   336  
Zdravotní pojištění   337  
Důchodové spoření   338  
Daň z příjmů   341  
Ostatní daně, poplatky a jiná obdobná peněžitá plnění   342  
Daň z přidané hodnoty   343  
Pohledávky za osobami mimo vybrané vládní instituce   344  
Závazky k osobám mimo vybrané vládní instituce   345  
Závazky k vybraným ústředním vládním institucím   347  
Závazky k vybraným místním vládním institucím   349  
Krátkodobé přijaté zálohy na transfery   374  
Výdaje příštích období   383  
Výnosy příštích období   384  
Dohadné účty pasivní   389  
Ostatní krátkodobé závazky   378  

Schéma

Podmíněné závazky

S účinností od 1. 1. 2010 jsou PO v