dnes je 27.4.2024

Input:

Vnitřní předpis upravující nadstandardní zdravotní péči

1.1.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.10.9
Vnitřní předpis upravující nadstandardní zdravotní péči

Ing. Martin Děrgel

Vnitřní předpis zaměstnavatele upravující nadstandardní zdravotní péči

Zaměstnavatel .................................. (přesné označení včetně sídla a identifikačního čísla)

vydává tento

vnitřní předpis pro čerpání a financování nadstandardní zdravotní péče zaměstnanců.

  1. Tento předpis se vztahuje na všechny zaměstnance zaměstnavatele, s výjimkou ........ (např. zaměstnanců, s nimiž byla uzavřena smlouva o výkonu funkce – která obvykle umožňuje ještě výhodnější čerpání benefitů, nebo zaměstnanců bez pracovní smlouvy anebo až po určité odpracované době u dotyčného zaměstnavatele apod.).
  2. Zaměstnavatel zřizuje zdravotní fond (dále jen "ZF") coby peněžní sociální fond určený pro financování nadstandardní zdravotní péče o zaměstnance nehrazenou z veřejného zdravotního pojištění. Pozn.: Alternativně může tato směrnice pouze věcně rozšířit statut již dříve vytvořeného (existujícího) sociálního fondu daného zaměstnavatele, nebo z něj pro přehlednost vyčlenit podfond účelově omezený na nadstandardní zdravotní péči.
  3. Pro účely shromažďování a čerpání peněžních prostředků ZF zaměstnavatel zřizuje otevřený běžný účet u peněžního ústavu ..................... (dále jen "otevřený účet"). Jeho tvorbu a čerpání mohou sledovat všichni zaměstnanci - technické podrobnosti upřesňuje Příloha č. 1. Poznámka: S ohledem na ochranu osobních údajů budou popisné údaje o dílčím čerpání zdravotního fondu jednotlivými zaměstnanci samozřejmě anonymizovány, respektive uváděny jen v obecné rovině, jako například "úhrada za lázeňský pobyt zaměstnance" a podobně.
  4. ZF bude každoročně plněn (tvořen) .... % disponibilního zisku vykázaného za uplynulé účetní období.
  5. Pozn.: Tento interní závazek je pak již díky tomu právně závazný pro jeho statutární orgán rozhodující o využití zisku. Přičemž prostředky takto určené na tvorbu ZF musejí být převedeny na otevřený účet do ....... měsíců od příslušného rozhodnutí statutárního orgánu o použití zisku. Ve prospěch ZF může zaměstnavatel poskytnout mimořádný příspěvek a zdrojem mohou být také účelové dary přijaté zaměstnavatelem, případně i další plnění.
  6. Prostředky ZF mohou čerpat pouze zaměstnanci, kteří jsou v pracovním poměru u zaměstnavatele déle než .... měsíců (dále jen "oprávněný zaměstnanec"). Výjimku může ze závažných důvodů povolit, případně stanovit ............... (např. personalista, ekonomický náměstek – tato výjimka může tedy být zmírňující i zpřísňující).
  7. Na poskytnutí plnění ze ZF nemá oprávněný zaměstnanec právní nárok.
  8. Oprávněný zaměstnanec může v jednom kalendářním roce vyčerpat ze ZF v úhrnné výši maximálně ...... Kč. Přičemž žádný jednotlivý požadavek oprávněného zaměstnance nemůže být vyšší než ..... Kč, ani nižší než ..... Kč. Výjimky může ze závažných důvodů povolit ............... (např. personalista, ekonomický náměstek).
  9. Oprávnění zaměstnanci uplatňují své právo na úhradu nadstandardní zdravotní péče ze ZF formou písemné žádosti předložené ............... (např. personalistovi, mzdové účtárně). Pro tyto účely je závazné využití vzoru žádosti uvedené v Příloze č. 2. Poznámka: Z praktické zkušenosti lze doporučit jednotný formulář žádosti s co možná nejjednodušším textem, kde bude zaměstnanec "veden za ručičku", čímž se značně omezí nejasná podání.
  10. Čerpání ZF oprávněnými zaměstnanci je možné pouze v nepeněžní (naturální) formě, nikoli jako peněžité plnění. Závazkový smluvní vztah proto bude vždy uzavřen mezi zaměstnavatelem a příslušným poskytovatelem zdravotní péče, přičemž se ale ohledně předmětu plnění vyjde maximálně vstříc požadavkům daného žadatele.
  11. O přidělení prostředků ZF požadovaných oprávněným zaměstnancem rozhoduje ............... (např. personalista, vedoucí mzdové účtárny), a to do ...... dnů od přijetí žádosti. O rozhodnutí – schválení nebo zamítnutí, případně snížení požadované částky - včetně zdůvodnění bude žadatel elektronicky zpraven e-mailem.
  12. Při posuzování žádosti mají přednost (vyšší prioritu) následující tři kategorie žadatelů, a to v tomto pořadí: a) osoby starší .... let, b) osoby po pracovním úrazu nebo s nemocí z povolání, c) osoby žádající o plnění ze ZF poprvé. Výjimky může ze závažných důvodů povolit ............... (např. personalista, ekonomický náměstek).
  13. Čerpání ZF je přípustné pouze do výše aktuálního zůstatku otevřeného účtu. Rovněž nelze schválit větší úhrn přijatých závazků týkajících se budoucího čerpání ZF, než odpovídá aktuálnímu zůstatku otevřeného účtu.
  14. Správa ZF je v kompetenci ............... (např. personalisty, vedoucího mzdové účtárny), který každoročně vyhotoví zprávu o tvorbě a čerpání ZF za uplynulý kalendářní rok. A nejpozději do konce ledna následujícího kalendářního roku jí zveřejní – písemně na úřední desce zaměstnavatele i na jeho internetové stránce ..............
  15. Čerpáním ZF na nadstandardní zdravotní péči oprávněného zaměstnance se pro účely tohoto předpisu rozumí rovněž takovéto využití jeho rodinnými příslušníky, s nimiž bydlí ve společně hospodařící domácnosti.
  16. Výklad tohoto předpisu a řešení případných sporů nebo nejasností ohledně jeho uplatňování je v kompetenci ............... (např. personalisty, ekonomického ředitele, právního oddělení).
  17. Tento vnitřní předpis zaměstnavatele vstupuje v účinnost – tj. stává se právně závazným - dnem .............

V ................ dne ............

....................................

razítko zaměstnavatele a

podpis odpovědné osoby

Přílohy:

1. Technické podmínky pro nahlížení do otevřeného účtu zdravotního fondu

Ve smyslu vnitřního předpisu zaměstnavatele pro čerpání ZF na úhradu nadstandardní zdravotní péče lze volně nahlížet do otevřeného účtu zdravotního fondu na internetové stránce ..............................

2. Vzor žádosti zaměstnance o úhradu nadstandardní zdravotní péče ze zdravotního fondu

Tuto žádost podává dne .......... zaměstnanec ..................... (poznámka: jednoznačná identifikace dotyčné osoby v souladu s interním systémem), dále jen "žadatel". Kontaktní e-mail žadatele .......................

Ve smyslu vnitřního předpisu zaměstnavatele pro čerpání ZF na úhradu nadstandardní zdravotní péče jsem tzv. oprávněným zaměstnancem, protože jsem v pracovním poměru u zaměstnavatele déle než .... měsíců.

Žádám o přidělení částky ........... Kč na úhradu následující nadstandardní zdravotní péče:

  • Jejím poskytovatelem je .............................. ,

  • Jedná se konkrétně o tento typ zdravotní péče .......................................... ,

  • Požadovaný termín, případně více možných termínů .............................. ,

  • Bližší upřesnění (např. ubytování, stravování, dopravy, procedur) .................................................

Požadovanou zdravotní péči bude využívat osobně: JEN ŽADATEL/ŽADATEL A JEHO RODINNÍ PŘÍSLUŠNÍCI .......................... (poznámka: nehodící se škrtne). ................... (podpis žadatele)

Komentář:

Pravidla a možnosti čerpání nadstandardní zdravotní péče umožněné zaměstnancům je vhodné upřesnit vnitřním předpisem zaměstnavatele.

PASIVNÍ PÉČE O ZDRAVÍ ZAMĚSTNANCŮ

Pracovněprávní předpisy ukládají zaměstnavatelům povinnost pouze pasivní péče o zdraví zaměstnanců v podobě institutu - bezpečnost a ochrana zdraví při práci ("BOZP"). A to hlavně v ustanoveních § 101 až § 108 ZP, kde je v některých odborných otázkách odkazováno na speciální právní předpisy jako například:

  • zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci),

  • nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci,

  • nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků;

Obecně platí zásada, že zaměstnavatel musí vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a podmínky výkonu práce, aby předcházel zdravotním rizikům, resp. minimalizoval vliv neodstranitelných rizik.

Podle bodu 1 § 24 odst. 2 písm. j) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZDP") jsou považovány za náklady vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů výdaje na péči o zdraví zaměstnanců vynaložené na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienické vybavení pracovišť. Výdaje na pořízení ochranných nápojů lze uplatnit v rozsahu stanoveném nařízením vlády č. 361/2007 Sb. ad výše. Výlohy zaměstnavatele na BOZP jsou tedy v praxi vždy a v plné výši daňově uznatelné.

Na straně zaměstnance nejde vůbec o předmět zdanění ani zpojistnění. Vylepšení podmínek BOZP totiž nelze chápat jako nepeněžní příjem (naturální požitek), ale coby přirozenou součást pracovních podmínek. U poněkud spornějších položek, které by mohly být zaměstnancem zneužity k jeho soukromé spotřebě, to raději výslovně uvádí § 6 odst. 7 písm. b) ZDP. Podle tohoto ustanovení není předmětem zdanění hodnota osobních ochranných pracovních prostředků, pracovních oděvů a obuvi, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků a ochranných nápojů poskytovaných v rozsahu stanoveném zvláštním předpisem, včetně nákladů na udržování.

PREVENTIVNÍ PÉČE O ZDRAVÍ

Základní právní rámec vymezuje zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů. Podle něho je pracovnělékařské služby pro zaměstnance povinen zajišťovat zaměstnavatel, který musí za tímto účelem uzavřít smlouvu o poskytování pracovnělékařské péče s poskytovatelem těchto služeb. Pracovnělékařské služby jsou definovány jako zdravotní služby preventivní, jejichž součástí je:

  • hodnocení vlivu pracovní činnosti, prostředí a podmínek na zdraví, provádění preventivních prohlídek a hodnocení zdravotního stavu za účelem posuzování zdravotní způsobilosti k práci,

  • poradenství zaměřené na ochranu zdraví při práci a ochranu před pracovními úrazy, nemocemi z povolání a nemocemi souvisejícími s prací, školení v poskytování první pomoci.

  • pravidelný dohled na pracovištích a nad výkonem práce nebo služby.

Podrobnosti stanoví prováděcí vyhláška č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče, která se věnuje zejména pracovnělékařským prohlídkám. Jistě nepřekvapí, že je až na malé výjimky povinen je hradit zaměstnavatel, pročež se pro něj jedná o daňově uznatelné výdaje v souladu s bodem 2 § 24 odst. 2 písm. j) ZDP. Na straně zaměstnance opět nejde o předmět zdanění ani zpojistnění.

Detailně se související daňovou problematikou zabýval koordinační výbor – což je uznávané odborné jednání na aktuální problémy předestřené daňovými poradci, k nimž se vyjadřují zástupci Generálního

Nahrávám...
Nahrávám...