dnes je 27.4.2024

Input:

č. 3833/2019 Sb. NSS, Veřejné zdravotní pojištění: vyměřovací základ; příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového vlastnictví

č. 3833/2019 Sb. NSS
Veřejné zdravotní pojištění: vyměřovací základ; příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového vlastnictví
k § 5 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů
k § 3a odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění účinném k 6. 1. 2016
k § 7 odst. 2 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákonů č. 259/1994 Sb. a č. 344/2013 Sb.
Osobě samostatně výdělečně činné definované v § 5 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, jsou podle § 3a odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, zahrnovány do vyměřovacího základu pro účely stanovení pojistného na veřejné zdravotní pojištění také příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového vlastnictví, jak plyne z § 7 odst. 2 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 11. 2018, čj. 7 Ads 327/2018-27)
Prejudikatura: č. 791/2006 Sb. NSS, nález Ústavního soudu č. 121/1996 Sb., č. 40/2003 Sb. a č. 220/2012 Sb.
Věc: Tomáš A. proti Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky o zaplacení dlužného pojistného na veřejném zdravotním pojištění, o kasační stížnosti žalobce.

Platebními výměry Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky, regionální pobočky Plzeň, pobočky pro Jihočeský, Karlovarský a Plzeňský kraj, ze dne 20. 11. 2015 byla žalobci uložena povinnost zaplatit dlužné pojistné na veřejné zdravotní pojištění a penále, neboť vyúčtováním ze dne 14. 10. 2015 bylo zjištěno, že žalobce v období od 1. 1. 2006 do 6. 2. 2015 nehradil včas a ve správné výši pojistné v rozporu s § 7 zákona o pojistném. Rozhodčí orgán žalované zamítl rozhodnutím ze dne 6. 1. 2016 žalobcovo odvolání, zároveň ovšem rozhodl o žalobcově žádosti o odstranění tvrdosti podle § 53a odst. 2 zákona o veřejném zdravotním pojištění a snížil penále.
Žalobce napadl rozhodnutí žalované o odvolání i oba platební výměry žalobou u Městského soudu v Praze, který ji postoupil místně příslušnému Krajskému soudu v Plzni. Ten ji zamítl rozsudkem ze dne 28. 6. 2018, čj. 57 Ad 3/2017-56.
Žalobce uvedl, že je spoluvlastníkem ochranných známek a uzavřel licenční smlouvy, jimiž poskytl třetím osobám oprávnění k výkonu práv z držení těchto ochranných známek, za což mu byla vyplácena odměna v podobě licenčních poplatků. Vedle toho je živnostníkem a má také příjmy z pronájmu nemovitostí nezahrnutých do obchodního majetku. Žalobce se domníval, že z příjmů plynoucích mu z licenčních smluv se nemá vyměřovat pojistné na zdravotní pojištění.
Krajský soud k tomu připomněl, že podle § 3a odst. 1 zákona o pojistném je vyměřovacím základem u osoby samostatně výdělečně činné od roku 2006 50 % příjmu z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení. U textu „příjmu z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti“ je v uvedeném ustanovení uvedena poznámka pod čarou 17), která odkazuje na § 7 odst. 1 a 2 zákona ČNR č. 586/1992 Sb. Poznámky pod čarou
Nahrávám...
Nahrávám...