dnes je 19.4.2024

Input:

č. 4158/2021 Sb. NSS, Státní služba: změna systemizace

č. 4158/2021 Sb. NSS
Státní služba: změna systemizace
k § 17 a § 18 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě ve znění zákona č. 199/2015 Sb. (v textu je „zákon o státní službě“)
I. „Změnou systemizace“ se v jiných ustanoveních zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, než jsou jeho § 17 a § 18, rozumí i (nová) systemizace ve smyslu § 17 téhož zákona, resp. její obsahová změna oproti systemizaci předchozí.
II. Stanoví-li stát odlišný obsah služebního místa podle zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, představuje to jednostrannou změnu služebního místa. Takto podstatná změna je však bez souhlasu státního zaměstnance nemyslitelná, neboť obsahová náplň služebního místa je esenciální náležitostí vztahu státu a státního zaměstnance podle zákona o státní službě.
(Podle rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 7. 2020, čj. 25 Ad 1/2020-35)
Prejudikatura: nález Ústavního soudu č. 159/2006 Sb. ÚS (sp. zn. II. ÚS 53/06).
Věc: G. R. proti generální ředitelce Generálního finančního ředitelství o zařazení na služební místo.

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 2. 3. 2020, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobkyně a potvrzeno rozhodnutí ředitele Finančního úřadu pro Moravskoslezský kraj ze dne 9. 12. 2019, kterým byla žalobkyně s účinností od 1. 1. 2020 zařazena do 10. platové třídy, byl jí určen platový tarif 29 090 Kč, byl jí s účinností od 1. 1. 2020 odebrán příplatek za vedení, s účinností od 1. 1. 2020 jí byl stanoven měsíční plat ve výši 39 390 Kč sestávající z platového tarifu 29 090 Kč, osobního příplatku 6 500 Kč a zvláštního příplatku 3 800 Kč a rozhodnuto o tom, že s účinností od 1. 1. 2020 jí přísluší označení rada.
Žalobkyně se dovolávala § 79 odst. 2 písm. e) zákona o státní službě, podle něhož ke snížení platové třídy bez souhlasu státního zaměstnance může dojít jen v případech stanovených zákonem nebo na základě zákona, kterým se mění působnost služebního úřadu. Ustanovení § 17 zákona o státní službě pak neumožňuje při přijímání systemizace pro nový kalendářní rok snížit platovou třídu bez souhlasu státního zaměstnance.
Žalobkyně nerozporovala, že od 1. 1. 2020 již nevykonávala funkci zástupce vedoucího oddělení, její služební místo však dosud zrušeno nebylo a ke změně platu bylo přistoupeno bez jejího souhlasu. Žalovaná měla podle zákona o státní službě jiné možnosti, jak situaci řešit (zrušení stávajícího služebního místa a vytvoření nového), těch však nevyužila. V této souvislosti se žalobkyně dovolávala též závěru č. 9 ze zasedání poradního sboru náměstka ministra vnitra pro státní službu ze dne 25. 11. 2016 (dále jen „závěr poradního sboru“).
Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby. Uvedla, že na rozdíl od změny systemizace v průběhu roku (§ 18 zákona o státní službě) pro systemizaci nejsou pro novou systemizaci (§ 17) stanovena žádná omezení, tedy ani omezení souhlasem státního zaměstnance se snížením platové třídy. Ani § 18 zákona o státní službě však nevyžaduje souhlas zaměstnance, dochází-li v důsledku změny systemizace ke snížení platové třídy jen o jednu.
Ani zákon o státní službě ani příslušné služební předpisy nespojují přípustnost změny systemizace s předchozím souhlasem státního
Nahrávám...
Nahrávám...