5.5.1.2
Zálohy a jejich vyúčtování
Ing. Olga Hanzlová
Nový občanský zákoník (NOZ) vymezuje v § 1807 zálohy a v § 1808 a § 1809 závdavky. "§ 1807: Má se za to, že co dala jedna strana druhé před uzavřením smlouvy, je záloha."
Smlouva zavazuje dva subjekty: např. A je dodavatelem energií a B je subjekt, kterému je energie dodána (odběratel) a který je povinen dluh z dodávky uhradit. Ve smlouvě může být uveden požadavek, aby před splněním dodávky byla poskytnuta záloha. Odběratel zaplatí zálohu v penězích a ta mu bude vyúčtována v daňovém dokladu ve vyčíslení hodnoty dodávky jako snížení dluhu. Pro odběratele je zaplacená záloha pohledávkou vůči dodavateli. Přijatou zálohu považuje dodavatel před splněním dodávky za závazek. Podle doby plnění a doby vyúčtování zálohy rozlišujeme v účetnictví poskytnuté zálohy a přijaté zálohy a dále je členíme podle doby vyúčtování na krátkodobé, které budou vyúčtovány v období jednoho roku, a zálohy dlouhodobé, jejichž doba vyúčtování přesáhne tuto dobu:
314 – Krátkodobé poskytnuté zálohy 324 – Krátkodobé přijaté zálohy
465 – Dlouhodobé poskytnuté zálohy 455 – Dlouhodobé přijaté zálohy
Na uvedených účtech se účtují zálohy na provozní náklady a výnosy. Ve třídě 05 – Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek se účtují pohledávky, které se týkají budoucího ocenění. Pořizovací náklady na dlouhodobý majetek, které jsou na účtu 041 a 042 – Nedokončený dlouhodobý majetek, je možné ovlivnit časovým rozlišováním, zpravidla nevyfakturovanými dodávkami, které lze zahrnout do ocenění ještě před vyúčtováním záloh, když je zapotřebí k určitému datu nedokončený majetek uvést do používání.
Zálohy jsou také formou časového rozlišování výdajů a nákladů a příjmů a výnosů, protože je rozdíl v uskutečnění nákladů a s nimi souvisejícími výdaji a obdobně je tomu u výnosů a příjmů. Protože se výsledek hospodaření vypočítá jako rozdíl nákladů a výnosů, nikoliv jako rozdíl příjmů a výdajů, je potřeba, aby se k 31. 12. určila hodnota nevyfakturovaných dodávek k zaplaceným zálohám a dohadná položka aktivní k přijatým zálohám. Záleží také na tom, zda se zálohy na stejný účel pravidelně opakují, pak není zapotřebí k datu účetní závěrky k zálohám účtovat dohadné položky.
Příklad
PO hradí měsíční zálohy na dodávku vody a na stočné 10 000 Kč. Zálohy jsou vyúčtovány pololetně. V červnu byla doručena faktura na vodné a stočné za období 12/2013 – 05/2014 na 65 000 Kč. Po odečtení záloh je doplatek 5 000 Kč.
Druhá PO uzavřela smlouvu na opravu střechy, která se má realizovat v září běžného roku. Předpokládaný náklad bude 450 000 Kč, záloha pro dodavatele bude 250 000 Kč. Oprava byla provedena a dokončena ve stanoveném termínu, fakturováno 448 250 Kč, po odpočtu zálohy přeplatek 1 750 Kč.
Stav prostředků na běžném účtu je v potřebné výši.
Tab. 1 – Účtování
Schéma 2 – Krátkodobé přijaté zálohy
Příklad 2
A. Stravovací zařízení – samostatná PO – přijímá zálohy na stravné. Podle počtu vydaných obědů je jednotlivým strávníkům vyúčtovává. Nevyúčtované zálohy k 1. 1. 2014 byly 125 600 Kč.
1. Příjem záloh na stravování celkem 128 800 Kč.
2. Vydaná strava v ceně, kterou mají hradit strávníci, 223 500 Kč.
3. Vrácení záloh na konci stravovacího období 10 900 Kč.
Tab. 2 – Účtování
