Změny ve zdravotním pojištění od 1. 1. 2026

2.9

Změny ve zdravotním pojištění od 1. 1. 2026

Ing. Antonín Daněk

Jako každoročně, tak i k datu 1. ledna 2026 se ve zdravotním pojištění mění podmínky u jednotlivých skupin plátců pojistného. Těmito plátci jsou:

• zaměstnavatelé (platící pojistné za sebe a za své zaměstnance),

• osoby samostatně výdělečně činné – s možností výkonu podnikatelské činnosti v paušálním režimu,

• stát (platící pojistné zdravotním pojišťovnám za tzv. státní pojištěnce),

• osoby bez zdanitelných příjmů, tedy pojištěnci nezařazení v žádné z přecházejících tří kategorií.

Změny v postupech zaměstnavatelů, podnikatelů i pojištěnců ovlivňuje od 1. ledna 2026 především:

• zvýšení minimální mzdy,

• zvýšení tzv. průměrné mzdy,

• stanovení podmínek u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr,

• vyměřovací základ pro platbu pojistného státem.

Dopady těchto změn, jakož i další změny v právní úpravě zdravotního pojištění a v souvisejících předpisech si v následujícím komentáři blíže rozebereme.

 NahoruI. Zvýšení minimální mzdy

Jak je již v posledních letech obvyklé, dochází k datu 1. ledna pravidelně ke zvýšení minimální mzdy. Tato změna se ve zdravotním pojištění návazně promítá do placení pojistného zaměstnavateli zejména v situaci, kdy je příjem zaměstnance právě na úrovni minimální mzdy anebo je nižší než minimální mzda, dále u podmínek platných v tzv. nekolidujícím zaměstnání a v neposlední řadě u platby pojistného osobami bez zdanitelných příjmů.

Sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí č. 356/2025 Sb. se s účinností od 1. ledna 2026 zvyšuje minimální mzda na částku 22 400 Kč. Tato hodnota má významný vliv na placení pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavateli, a to jako minimální vyměřovací základ zaměstnance (případně poměrná část tohoto minima), a dále jako vyměřovací základ osoby bez zdanitelných příjmů.

Zvýšení minimální mzdy na částku 22 400 Kč návazně ovlivní ve zdravotním pojištění například:

1) Placení pojistného zaměstnavatelem za zaměstnance

Nedosahuje-li hrubý příjem zaměstnance v příslušném kalendářním měsíci aktuální výše minimální mzdy, případně alespoň její poměrné části ve smyslu § 3 odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb., provádí zaměstnavatel příslušný dopočet a následný doplatek pojistného do zákonem stanoveného minima. Příjem zaměstnance nižší než minimální mzda bývá nejčastěji tehdy, když zaměstnanec pracuje na zkrácený pracovní úvazek na základě pracovní smlouvy nebo u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr v situaci, kdy se jedná o jediné zaměstnání.

Minimální vyměřovací základ platí ve zdravotním pojištění i pro:

• osoby jako zaměstnance účastné právě z titulu zaměstnání u českého zaměstnavatele všech systémů sociálního zabezpečení v České republice podle koordinačních nařízení Evropské unie [Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 včetně prováděcího nařízení č. 987/2009],

• cizince z tzv. třetích zemí, zaměstnané u zaměstnavatele se sídlem nebo trvalým pobytem na území České republiky,

• případy, kdy je pracovní vztah sjednán podle cizích právních předpisů apod.

Zákonné minimum musí být zaměstnavatelem zajištěno i v případě zaměstnání na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr – avšak za podmínky, že příjem:

• na jednu nebo více dohod o pracovní činnosti činí alespoň 4 500 Kč,

• na jednu nebo více dohod o provedení práce činí alespoň 12 000 Kč,

bez ohledu na délku trvání tohoto pracovněprávního vztahu v rámci kalendářního měsíce.

Ze skutečné výše příjmu (tedy nižšího než minimální mzda) odvádí zaměstnavatel pojistné například v těchto situacích:

• pokud se jedná o osobu, za kterou platí pojistné stát, resp. pokud pro osobu neplatí minimální vyměřovací základ dle § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb. – za podmínky, že registrace v některé z těchto skupin osob trvá po celý kalendářní měsíc,

• jiný zaměstnavatel odvádí pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu, což dalšímu zaměstnavateli, u kterého je příjem zaměstnance nižší než minimální mzda, doloží písemným potvrzením. Případně si zaměstnavatelé musejí navzájem dokladovat výši příjmu tak, že v úhrnu těchto příjmů je minimální vyměřovací základ dodržen,

• v případě neplaceného volna nebo při vykázané neomluvené absence trvajících celý kalendářní měsíc nebo jen část daného měsíce, pokud se jedná o osobu, pro kterou neplatí ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ dle již citovaného ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb. Vyměřovacím základem je u těchto osob (zaměstnanců) vždy skutečně zúčtovaný příjem, který tak může být i nižší než 22 400 Kč, případně může být i v nulové hodnotě,

• zaměstnanec je v případě pracovní smlouvy nemocen po celý kalendářní měsíc a do takového měsíce je zúčtována odměna nižší než 22 400 Kč (v případě nemoci trvající po část kalendářního měsíce se minimální vyměřovací základ zaměstnance snižuje na poměrnou část – poměrné minimum musí být dodrženo za ty kalendářní dny, ve kterých v daném měsíci nemoc netrvala),

• zaměstnanec je současně OSVČ a zaměstnavateli formou čestného prohlášení doloží, že jako OSVČ platí alespoň minimální zálohy, což je v roce 2026 měsíčně částka 3 306 Kč. Kdyby pojištěnec alespoň minimální zálohy neplatil, řeší tuto situaci zdravotní pojišťovna s fyzickou osobou jako podnikatelem. Na předepsání a vymáhání svých pohledávek mají zdravotní pojišťovny od 1. 1. 2026 lhůtu šesti let. Čestné prohlášení zaměstnance je pro zaměstnavatele vždy rozhodným dokladem pro placení pojistného a musí být pro účely zdravotního pojištění archivováno společně s ostatními mzdovými materiály.

Když zaměstnavatel odvede za zaměstnance v roce 2026 pojistné z příjmu nižšího než 22 400 Kč, musí mít vždy k dispozici doklad, který jej bude k takovému postupu opravňovat (například rozhodnutí o přiznání důchodu, o pobírání rodičovského příspěvku, potvrzení o studiu, odvod pojistného jiným zaměstnavatelem). Předložení takového dokladu je zdravotními pojišťovnami při kontrole vyžadováno.

2) Podmínky v tzv. nekolidujícím zaměstnání

Uchazeči o zaměstnání evidovaní na úřadě práce patří ve zdravotním pojištění mezi osoby, za které je plátcem pojistného stát. Od počátku fungování systému veřejného zdravotního pojištění nepřicházelo v úvahu, aby mohly tyto osoby současně vykonávat výdělečnou činnost. Vpravdě průlomovou změnu však v této souvislosti přinesl ve sféře placení pojistného na zdravotní pojištění zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb.

Podle § 25 odst. 3 ZZ je za stanovených podmínek u pojištěnce ve zdravotním pojištění přípustný souběh zaměstnání a kategorie, kde hradí pojistné stát – uchazeč o zaměstnání, za podmínky, že příjem nepřesáhne polovinu minimální mzdy (tzv. nekolidující zaměstnání). Ve vazbě na výši minimální mzdy lze s uchazečem o zaměstnání uzavřít v roce 2026 například pracovní poměr nebo dohodu o pracovní činnosti (nikoli však dohodu o provedení práce) s příjmem maximálně 11 200 Kč. Naproti tomu nelze ve zdravotním pojištění akceptovat souběh evidence uchazeče o zaměstnání s výkonem samostatné výdělečné činnosti.

Pokud se zaměstnavatel rozhodne zaměstnat osobu evidovanou na úřadě práce jako uchazeče o zaměstnání, oznamuje na formuláři "Hromadné oznámení zaměstnavatele" zdravotní pojišťovně kódem "P" skutečnost, že se přihlašuje k platbě pojistného za tohoto zaměstnance. Vyměřovacím základem je dosažený příjem, neboť za tuto zaměstnanou osobu současně platí pojistné stát.

3) Placení pojistného osobami bez zdanitelných příjmů

Osoba bez zdanitelných příjmů platí pojistné ve vazbě na vyměřovací základ, kterým je minimální mzda, výše pojistného činí 13,5 % z aktuální hodnoty minimální mzdy. To znamená, že měsíční platba pojistného osobou bez zdanitelných příjmů představuje od 1. 1. 2026 částku 3 024 Kč, do prosince 2025 činila tato platba 2 808 Kč.

Za osobu bez zdanitelných příjmů se považuje osoba s trvalým pobytem na území České republiky, která:

• nemá svoji účast v systému veřejného zdravotního pojištění krytou některou z variant výdělečné činnosti (zaměstnání nebo podnikání ve smyslu právních předpisů platných ve zdravotním pojištění) a

• není osobou, za kterou platí pojistné stát (například poživatelé některého z důchodů, nezaopatřené děti, ženy na mateřské nebo osoby na rodičovské dovolené, uchazeči o zaměstnání apod. – blíže viz § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb.) a ani

• není vyňata z českého systému veřejného zdravotního pojištění, nejčastěji buď z důvodu výkonu výdělečné činnosti podle koordinačních nařízení Evropské unie č. 883/2004 a 987/2009 nebo s využitím institutu dlouhodobého pobytu v cizině.

Pokud je pojištěnec v průběhu kalendářního měsíce alespoň jeden den registrován u zdravotní pojišťovny buď jako zaměstnanec nebo jako osoba samostatně výdělečně činná anebo je zařazen v některé ze skupin osob, za které platí pojistné stát, není (resp. nemůže být) v tomto měsíci osobou bez zdanitelných příjmů.

 NahoruII. Role průměrné mzdy ve zdravotním pojištění

Takzvaná průměrná mzda je ve zdravotním pojištění důležitým parametrem, neboť určuje částku příjmu, která u vybraných skupin osob jako zaměstnanců zakládá účast na zdravotním pojištění. Od částky průměrné mzdy se dále odvíjí i výše minimální zálohy a minimální (měsíční a roční) pojistné OSVČ a ze všeobecného vyměřovacího základu se vychází při stanovení pravděpodobné výše pojistného u zaměstnavatelů nebo osob samostatně výdělečně činných.

1) Průměrná mzda a rozhodná částka příjmu 4 500 Kč od 1. 1. 2026

Za průměrnou mzdu se pro účely zdravotního pojištění považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Takto vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

Dle § 6 odst. 2 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, se částka rozhodného příjmu se zvýší od 1. ledna kalendářního roku, pokud jedna desetina součinu všeobecného vyměřovacího základu stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění, který o dva roky předchází tomuto kalendářnímu roku, a přepočítacího koeficientu stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu bude po zaokrouhlení na celou pětisetkorunu směrem dolů vyšší než dosud platná částka rozhodného příjmu; rozhodný příjem se stanoví ve výši této desetiny po tomto zaokrouhlení. Průměrná mzda činí 48 967 Kč, takže dle výpočtu uvedeného v předcházející větě činí od 1. 1. 2026 rozhodná částka tzv. započitatelného příjmu 4 500 Kč, tedy ve stejné výši jako v roce 2025.

Povinnosti zaměstnavatele vznikají od 1. 1. 2026 při příjmu alespoň 4 500 Kč u:

• osob pracujících na základě dohody o pracovní činnosti, popřípadě více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele,

• u člena společenství vlastníků jednotek, který vykonává pro společenství práci, za kterou je odměňován,

• členů družstev, vykonávajících pro družstvo práci (nebo funkci) ve smyslu bodu 4 § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb. Na rozdíl od podmínek platných do konce roku 2025 již může mít člen družstva sjednán s družstvem pracovněprávní vztah – viz zákon č. 289/2025 Sb.,

• dobrovolných pracovníků pečovatelské služby.

V této souvislosti lze konstatovat, že v těchto případech, a také u dohody o provedení práce (viz dále), přetrvává od roku 2008 – v podstatě jako jediná – určitá návaznost zdravotního pojištění na nemocenské pojištění, ovšem pouze co se týká výše příjmu neboli rozhodné částky tzv. započitatelného příjmu, při jejímž dosažení se osoba stává ve zdravotním pojištění zaměstnancem.

Náhrada výdělku za podání výpovědi bez odvodu pojistného

S účinností od 1. ledna 2026 se v § 5 zákona č. 48/1997 Sb. na konci písmene a) doplňuje bod 9, kdy se z pohledu zdravotního pojištění nepovažuje za zaměstnance osoba, které bylo podle jiných právních předpisů přiznáno svědečné nebo náhrada ušlého výdělku za podání výpovědi v soudním, správním nebo jiném řízení.

Do konce roku 2025 se svědek na dobu podávání svědecké výpovědi (což je obvykle jeden den) stal zaměstnancem orgánu veřejné moci, u kterého svědectví podal. Tento orgán byl pak jako zaměstnavatel svědka povinen plnit všechny povinnosti vůči zdravotní pojišťovně (přihlášení a odhlášení zaměstnance – na jeden den kódem Q, započtení příjmu zaměstnance, částky pojistného a osoby jako zaměstnance za příslušný měsíc na přehled o platbě pojistného zaměstnavatele a zaplacení pojistného). V porovnání s poměrně nízkou částkou odváděného pojistného byl tento proces neúměrně administrativně a časově náročný.

Vzhledem k výše uvedenému se svědečné v soudním řízení a náhrada ušlého výdělku za podání výpovědi v jiných řízeních zařazují od 1. 1. 2026 mezi příjmy osvobozené od platby pojistného na veřejné zdravotní pojištění neboli dotyčné osoby se z titulu tohoto příjmu nepovažují ve zdravotním pojištění za zaměstnance.

2) Zvýšená minimální záloha a minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ

Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ pro rok 2026 je určen sazbou 50 % z částky průměrné mzdy 48 967 Kč, tj. 24 483,50 Kč. Minimální výše zálohy OSVČ pro rok 2026 se vypočte jako 13,5 % z částky 24 483,50 Kč a zvyšuje se tak od ledna 2026 z dosavadních 3 143 Kč na 3 306 Kč.

Pokud musí OSVČ dodržet ve zdravotním pojištění zákonné minimum, pak alespoň minimální:

• zálohu za prosinec 2025 ve výši 3 143 Kč zaplatí nejpozději dne 8. 1. 2026,

• zálohu za leden 2026 ve výši 3 306 Kč uhradí nejpozději dne 9. 2. 2026 (8. 2. je v neděli)

a to již připsáním platby na účet zdravotní pojišťovny určený pro samoplátce.

Od měsíce podání Přehledu za rok 2025 (tedy například od dubna 2026) platí OSVČ nadále zálohu 3 306 Kč i tehdy, pokud podle daňového základu za rok 2025 matematicky vyjde výše zálohy nižší než 3 306 Kč. Horní výše zálohy OSVČ není v roce 2026 (fakticky od roku 2013) omezena, což platí i pro celkovou výši pojistného za tento rok.

3) Pravděpodobné pojistné

Zdravotní pojišťovna může stanovit pravděpodobnou výši pojistného zaměstnavateli nebo OSVČ, pokud zaměstnavatel nepodá ve stanoveném termínu formulář Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele, nebo když OSVČ nedodá v termínu níže uvedeném Přehled o výši daňového základu ze samostatné výdělečné činnosti a zaplacených zálohách na pojistné. Pro uplatnění postihu vůči těmto nezodpovědným plátcům začlenil zákonodárce do právní úpravy zdravotního pojištění institut pravděpodobného pojistného.

Pravděpodobná výše pojistného pro rok 2026 se stanoví jako 1,5násobek všeobecného vyměřovacího základu za rok 2024, kdy je hodnota tohoto parametru 46 278 Kč (nařízení vlády č. 365/2025 Sb.). To znamená, že měsíční částka vyměřovacího základu z titulu pravděpodobného pojistného činí u zaměstnavatele a jednoho zaměstnance 69 417 Kč (1,5 x 46 278), 13,5 % pojistného pak po zaokrouhlení 9 372 Kč.

U osob samostatně výdělečně činných je tato měsíční hodnota pravděpodobného pojistného pro kalendářní měsíc roku 2026 poloviční (4 686 Kč).

Již z těchto měsíčních částek je patrné, že stanovení pravděpodobné výše pojistného a navazující penále jsou v mnoha případech pro plátce "nevýhodné", nehledě na reálnou možnost sankčního postihu zdravotní pojišťovny ve formě pokuty (až do výše 50 000 Kč) za nepředložení Přehledu zaměstnavatelem nebo osobou samostatně výdělečně činnou.

4) Dohody o provedení práce

Podle § 7a odst. 1 zákona č. 187/2006 Sb. činí rozhodná částka příjmu zaměstnance pracujícího na dohodu o provedení práce 25 % průměrné mzdy stanovené podle § 23b odst. 4 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a to po zaokrouhlení na celé pětisetkoruny směrem dolů.

Průměrná mzda pro rok 2026 je stanovena v hodnotě 48 967 Kč. Rozhodná částka příjmu se vypočte jako 25 % z této hodnoty (zaokrouhleno na 12 242 Kč) a po zaokrouhlení na celou pětisetkorunu směrem dolů činí 12 000 Kč.

Z uvedeného plyne, že u dohody o provedení práce (více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele) vzniká od 1. 1. 2026 účast na zdravotním pojištění při příjmu 12 000 Kč a vyšším.

Tento postup vyplývá pro zdravotní pojištění z aplikace bodu 3. § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb.

 NahoruIII. Termíny pro podání Přehledu OSVČ

Pro podání Přehledu za rok 2025 platí ve zdravotním pojištění následující termíny:

• do jednoho měsíce ode dne, ve kterém mělo být podáno daňové přiznání za rok 2025 – jedná se o základní termín, platný pro OSVČ, tedy nejpozději dne 4. 5. 2026,

• pokud má OSVČ povinný audit nebo zpracovává-li daňové přiznání daňový poradce, může OSVČ podat Přehled do 3. 8. 2026.

Do 8. 4. 2026 jsou povinny předložit Přehled ty OSVČ, které daňové přiznání nepodávají (např. nízké příjmy).

Podle § 136 odst. 2 DŘ se lhůta pro podání daňového přiznání podle odstavce 1 prodlužuje na 4 měsíce po uplynutí zdaňovacího období, pokud daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně bylo daňové přiznání podáno elektronicky. Protože termín 1. 5. 2026 je státním svátkem a vychází na pátek, lze daňové přiznání podat ještě 4. 5. a Přehled zdravotní pojišťovně do 4. 6. 2026.

Případný doplatek pojistného je splatný do osmi dnů ode dne, ve kterém byl nebo měl být podán Přehled. Podá-li OSVČ Přehled dříve než ve výše uvedených nejzazších termínech, pak je povinna uhradit případný doplatek pojistného do osmi dnů ode dne skutečného podání Přehledu.

Přehled odevzdává i OSVČ, která má daň stanovenou paušální částkou nebo OSVČ, na kterou byl prohlášen konkurs.

Pokud OSVČ změnila v průběhu roku 2025 zdravotní pojišťovnu (standardně k 1. 7. 2025), podává Přehled za rok 2025 oběma…