dnes je 28.4.2024

Input:

č. 4515/2023 Sb. NSS, Pobyt cizinců: žádost o nové posouzení důvodů neudělení dočasné ochrany jako řádný opravný prostředek

č. 4515/2023 Sb. NSS
Pobyt cizinců: žádost o nové posouzení důvodů neudělení dočasné ochrany jako řádný opravný prostředek
k § 56 odst. 1 písm. j) a § 180e zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (v textu jen „zákon o pobytu cizinců“)
k § 4 odst. 1 a odst. 2 písm. a) zákona č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace (v textu jen „Lex Ukrajina“)
k § 22 zákona č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců (v textu jen „zákon o dočasné ochraně“)
k § 5 a § 68 písm. a) soudního řádu správního
Žádost o nové posouzení důvodů neudělení víza podle § 180e zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, kterou cizinec podal poté, co byl informován o důvodech neudělení dočasné ochrany s odkazem na § 56 odst. 1 písm. j) téhož zákona ve spojení s § 4 odst. 1 zákona č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, je řádným opravným prostředkem ve smyslu § 5 a § 68 písm. a) s. ř. s., který je třeba vyčerpat před podáním žaloby ve správním soudnictví. Po dobu řízení o tomto opravném prostředku je cizinec, kterému nebyla udělena dočasná ochrana, oprávněn setrvat na území České republiky v souladu s § 22 zákona č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, jehož použití zákon č. 65/2022 Sb. nevylučuje [viz § 4 odst. 2 písm. a) a contrario].
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 8. 2023, čj. 5 Azs 39/2023-24)
Prejudikatura: č. 1162/2007 Sb. NSS, č. 2544/2012 Sb. NSS, č. 2973/2014 Sb. NSS a č. 4451/2023 Sb. NSS; nález Ústavního soudu č. 240/2005 Sb.; rozsudek Soudního dvora ze dne 26. 2. 2013, Åkerberg Fransson (C-617/10).
Věc: Y. H. proti Ministerstvu vnitra o udělení dočasné ochrany, o kasační stížnosti žalobkyně.

Podle přípisu ze dne 30. 1. 2023 označeného jako „informace o důvodech neudělení dočasné ochrany“ žalovaný z pozice správního orgánu příslušného podle § 3 Lex Ukrajina ve spojení s § 4 odst. 2 zákona o dočasné ochraně neudělil žalobkyni oprávnění k pobytu na území za účelem dočasné ochrany, neboť byla zjištěna jiná závažná překážka pobytu cizince na území podle § 4 odst. 1 Lex Ukrajina ve spojení s § 56 odst. 1 písm. j) zákona o pobytu cizinců.
O udělení dočasné ochrany požádala žalobkyně na konci listopadu 2022 a předložila přitom cestovní doklad, v němž se nacházel štítek víza (typu „W 1, WORKER“) vydaný Velvyslanectvím Kanady v Londýně s platností od 31. 10. 2022 do 31. 10. 2025. Toto vízum, které žalobkyně získala poté, co v důsledku vojenské invaze ruských ozbrojených sil opustila Ukrajinu, jí podle žalovaného umožňuje (dlouhodobě) pobývat na území Kanady. Proto není třeba poskytnout žalobkyni dočasnou ochranu v České republice, neboť se před důsledky ruské agrese může uchýlit do Kanady. Právě v tom spočívala podle názoru žalovaného jiná závažná překážka pobytu žalobkyně na území – účinná ochrana před návratem na Ukrajinu jí byla poskytnuta.
Žalovaný tedy rozhodl o neudělení dočasné ochrany a podle § 4 odst. 1 Lex
Nahrávám...
Nahrávám...