č. 627/2005 Sb. NSS, Ceny: výpočet neoprávněně získaného majetkového prospěchu; způsob určení průměrné věcně usměrňované ceny tepelné energie pro domácnosti; protokol o cenové kontrole
č. 627/2005 Sb. NSS
Ceny: výpočet neoprávněně získaného majetkového prospěchu; způsob určení průměrné věcně usměrňované ceny tepelné energie pro domácnosti; protokol o cenové kontrole
k § 17 odst. 1 písm. a) zákona č. 526/1990 Sb., o cenách
k § 6 odst. 5 vyhlášky č. 580/1990 Sb., kterou se provádí zákon o cenách (v textu též „vyhláška č. 580/1990 Sb.“)
I. Při uložení pokuty podle § 17 odst. 1 písm. a) zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, se pro výpočet neoprávněně získaného majetkového prospěchu vychází z ceny účtované odběratelům zahrnující i daň z přidané hodnoty.
II. Způsob určení průměrné věcně usměrňované ceny tepelné energie pro domácnosti včetně vzorce stanoveného cenovým výměrem je součástí cenové regulace a soudu nepřísluší hodnotit vhodnost stanovených kritérií.
III. Souhlas kontrolovaného subjektu s protokolem o kontrole podle § 6 odst. 5 vyhlášky č. 580/1990 Sb., kterou se provádí zákon o cenách, nevylučuje hodnocení protokolu o kontrole jako důkazu v řízení o uložení pokuty.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 2. 2004, čj. 6 A 5/2000-58)
Prejudikatura: ad III. Soudní judikatura ve věcech správních č. 858/2001-III.
Věc: Společnost s ručením omezeným Ž. v Ř. proti Státní energetické inspekci (na niž přešla působnost Ministerstva financí v projednávané věci) o uložení pokuty za porušení cenových předpisů.
Finanční ředitelství v Brně dne 13. 10. 1999 uložilo žalobci pokutu podle § 17 odst. 1 písm. a) zákona o cenách ve výši 602 343 Kč za porušení cenových předpisů [ § 15 odst. 1 písm. c) zákona o cenách] tím, že v roce 1996 nerespektoval cenovými orgány stanovený maximální rozsah možného zvýšení ceny tepelné energie pro domácnosti.
Ministerstvo financí žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 15. 12. 1999 žalobcovo odvolání zamítlo a rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrdilo.
Žalobce ve správní žalobě zejména namítal, že nesouhlasí s vyčíslením neoprávněného majetkového prospěchu, z něhož je odvozována výše pokuty, a to z důvodu nesprávného zahrnutí daně z přidané hodnoty. Za majetkový prospěch lze podle jeho názoru považovat pouze vlastní hospodářský přínos, a nikoliv daň odváděnou státu. Dvojím odvodem stejné částky je tak trestán opakovaně. Dále namítal, že v kontrolním zjištění nepřihlédl správní orgán ke skutečnosti, že při výpočtu smluvní ceny odběratelům žalobce provedl již snížení objemu dodávky, a nikoli pouze ceny, i když množství 58 078,43 GJ bylo skutečně dodáno; to se opět projevilo zvýšením neoprávněného majetkového prospěchu.
Žalovanému o tom byly předloženy doklady, které nevzal v úvahu. Za nesprávnou považuje žalobce i aplikaci cenového výměru č. 01/96 a č. 04/96, části II, položky 5: napadá bod 3 výměru č. 04/96, podle něhož je zvýšenou cenu možno překročit nejvýše o částku vlivu sjednané vyšší ceny zemního plynu pro výrobu tepelné energie v souladu se stanovenou maximální cenou zemního plynu s účinností od 1. srpna 1996 v návaznosti na bod 4 výměru č. 01/96, který omezuje průměrnou cenu dodané tepelné energie pro vytápění bytů podle stanoveného vzorce. Při…
