dnes je 19.4.2024

Input:

Informace ke konsolidačnímu balíčku pro PO

13.9.2023, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.7
Informace ke konsolidačnímu balíčku pro PO

Ing. Zdeněk Morávek

V komentáři se budeme podrobněji věnovat aktuální problematice tzv. konsolidačního balíčku neboli vládnímu návrhu zákona, jímž se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných financí, návrh je projednáván jako sněmovní tisk č. 488. Návrh zákona je souborem novel 63 zákonů, jedná se tedy o mimořádně rozsáhlý materiál.

Zrekapitulujeme zejména změny, které se mohou přímo týkat příspěvkových organizací jako veřejně prospěšných poplatníků. Nicméně již v úvodu upozorňujeme, že návrh zákona neobsahuje žádné změny, které by přímo dopadaly do oblasti metodiky zdaňování veřejně prospěšných poplatníků. Převážná část změn tak příspěvkové organizace zasáhne jako zaměstnavatele, tedy plátce daně z příjmů ze závislé činnosti.

Změny daně z příjmů

Zvýšení daně z příjmů právnických osob z 19 % na 21 %

Vláda navrhuje zvýšení daně z příjmů právnických osob z 19 % na 21 %. Současná sazba daně ve výši 19 % patří ve srovnání s EU mezi nižší sazby a zvýšením na 21 % se přiblížíme k evropskému průměru. Navýšení sazby daně o 2 procentní body bude podle úpravy rozpočtového určení daní 100% příjmem státního rozpočtu.

Posun prahu 23 % daně z příjmů fyzických osob ze čtyřnásobku na trojnásobek průměrné mzdy

Pásmo příjmů, v jehož rámci se platí 23% sazba daně, bude namísto 4-násobku průměrné mzdy začínat na 3-násobku průměrné mzdy. Rozšiřuje se tím množina vysokopříjmových, kteří platí 23% sazbu daně z příjmů.

Omezení výjimek na dani z příjmů právnických osob 

Vláda navrhuje omezující daňovou uznatelnost při nákupu osobních automobilů pro podnikatelské účely na první 2 mil. Kč z ceny vozu. Hlavním důvodem jsou časté situace, kdy si podnikatelé pořizují luxusní vozy k soukromému užívání, čímž se vytrácí původní záměr daňového zvýhodnění nákupu automobilů tzv. na firmu. Například v roce 2020 bylo 96 ze 101 nově registrovaných Ferrari v ČR registrováno na firmu. Fakticky se jedná o částečný návrat před rok 2007, kdy v zákoně o dani z příjmů platilo pro odpisování automobilů omezení ve výši 1,5 mil. Kč. 

Zastropování úlev z odvodů pro dohody o provedení práce

Nově se stanovují dva limity pro vznik účasti na pojištění zaměstnance, který pracuje na základě DPP (a tím i limity pro placení pojistného na sociální zabezpečení):

  • první limit bude stanoven pro DPP u jednoho zaměstnavatele, a to ve výši 25 % průměrné mzdy a

  • druhý limit (vyšší) bude stanoven pro vznik účasti na pojištění při souběhu více DPP u více zaměstnavatelů, a to ve výši 40 % průměrné mzdy. 

Pokud zaměstnanec překročí jeden či druhý limit, bude již odvedeno také pojistné. Aby opatření mohlo být kontrolováno, bude zavedena evidence všech DPP a příjmů z těchto dohod.

Tímto opatřením by se měla vyřešit současná nepříznivá situace, kdy jsou dohody o provedení práce namísto příležitostného zaměstnání jediným a častým zdrojem příjmu některých zaměstnanců. Dané osoby nejsou v důsledku toho důchodově pojištěny, tj. po skončení práceschopnosti nemají na starobní důchod buď vůbec žádný nárok, anebo jen na velmi nízký, což se odráží v čerpání dávek státní sociální podpory. 

Příčinou této situace je především výjimka v oblasti sociálního a zdravotního pojistného, kdy se z DPP do 10 000 Kč u jednoho zaměstnavatele neplatí pojistné. Tímto způsobem však lze být nyní zaměstnán u více zaměstnavatelů najednou a dochází tak ke kumulaci dohod. Následně tak takový zaměstnanec neplatí pojistné odvody i z poměrně vysokých měsíčních příjmů. 

Osvobození sociálních výpomocí

V návaznosti na navrhované zrušení § 6 odst. 9 písm. o) ZDP, podle kterého je osvobozen příjem zaměstnance poskytnutý zaměstnavatelem jako sociální výpomoc do výše 500 000 Kč, se navrhuje zrušení souvisejícího bodu 4 § 4 odst. 1 písm. k) ZDP, na jehož základě je osvobozen příjem v podobě nepeněžního plnění nebo sociální výpomoci poskytnutý zaměstnavatelem nejbližším pozůstalým zaměstnance za podmínek stanovených vyhláškou o FKSP, jejíž zrušení se rovněž očekává. Tento příjem bude i nadále od daně z příjmů osvobozen podle § 10 odst. 3 písm. c) bodu 5 ZDP, pokud v úhrnu od téhož poplatníka ve zdaňovacím období nepřesáhne částku 50 000 Kč. Již podle současné vyhlášky o FKSP bylo možné poskytovat tento příjem jen do výše 30 000 Kč.

Kurzové rozdíly

Dále se navrhuje, v reakci na současnou praxi, zrušit osvobození kurzového zisku při směně peněz z účtu vedeného v cizí měně. Uvedené příjmy tak budou zdaňovány v režimu ostatních příjmů podle § 10 ZDP, ve kterém se současně navrhuje úprava, v jejímž důsledku budou uvedené příjmy spadat do jednotlivého druhu příjmu podle § 10 odst. 1 písm. q) ZDP a budou osvobozené, pokud nepřesáhnou s dalšími příjmy spadajícími do tohoto druhu příjmu v úhrnu částku 50 000 Kč za zdaňovací období.

Jedná-li se o účet zahrnutý v obchodním majetku, budou se kurzové zisky i nadále zdaňovat v režimu příjmů ze samostatné činnosti (§ 7 ZDP).

Kurzové rozdíly, na něž se dosavadní osvobození kursových zisků nevztahuje, a to kurzové rozdíly z měnových obchodů uskutečňovaných na evropském regulovaném trhu nebo na obdobném zahraničním regulovaném trhu, na kterých se obchody s těmito měnami uskutečňují, budou i nadále zdaňovány v režimu ostatních příjmů, tedy § 10 ZDP. Výjimkou jsou situace, kdy budou tyto měnové obchody financovány z prostředků, které jsou vloženy do obchodního majetku poplatníka. V takovém případě budou tyto kurzové zisky zdaňovány v režimu příjmů ze samostatné činnosti, tedy § 7 ZDP.

Veřejné kulturní sužby

Další návaznost na neziskový sektor může mít zrušení osvobození bezúplatného příjmu v podobě plnění poskytnutého fyzickým osobám pro poskytování veřejných kulturních služeb, dosud se jednalo o úpravu § 4a písm. o) ZDP.

Uvedené příjmy tak budou zdaňovány v režimu ostatních příjmů podle § 10 ZDP, ve kterém se současně navrhuje úprava, v jejímž důsledku budou uvedené bezúplatné příjmy osvobozené, pokud tyto příjmy nabyté od jednoho poplatníka v úhrnu nepřesáhnou částku 50 000 Kč za zdaňovací období, jak vyplývá z nově navrženého znění § 10 odst. 3 písm. c) bodu 5. Obdobně se toto zrušení navrhuje také u právnických osob, i v tomto případě se podle navrhovatelů jedná o nesystémovou výjimku. Uvedené příjmy tak budou zdaňovány v obecném základu daně. Dosud se jednalo o úpravu § 19 odst. 1 písm. zd) ZDP.

Vozidlo pro soukromé i služební účely

Další významná změna je navrhována v § 6 odst. 6 ZDP, který upravuje výši příjmů zaměstnance, jemuž zaměstnavatel bezplatně poskytl motorové vozidlo k používání pro služební i soukromé účely. Navrhuje se doplnit dosavadní úpravu o způsob určení příjmu zaměstnance, kterému zaměstnavatel bezplatně poskytl motorové vozidlo pro služební i soukromé účely, pro případy, kdy takto poskytnuté vozidlo je tzv. bezemisní, tj. neprodukuje žádné emise CO2. Pořizovací cena bezemisních vozidel je častokrát vyšší než u konvenčních motorových vozidel. Vzhledem k tomu, že výše příjmu ze závislé činnosti zaměstnance se v případě poskytnutí motorového vozidla zaměstnavatelem ke služebním i soukromým účelům odvíjí právě od vstupní ceny tohoto vozidla, může tato skutečnost nepříznivě ovlivňovat ochotu zaměstnavatele poskytovat taková služební vozidla zaměstnancům i pro soukromé účely, jelikož vyšší příjem zaměstnance ze závislé činnosti má za následek vyšší náklady zaměstnavatele v podobě pojistného na sociální zabezpečení a pojistného na zdravotní pojištění. Z těchto důvodů se navrhuje stanovit, že příjmem zaměstnance bude v takovém případě částka odpovídající 0,25 % vstupní ceny bezemisního vozidla, a to za každý i započatý kalendářní měsíc, ve kterém bylo toto vozidlo zaměstnanci poskytnuto.

Dosavadní vymezení nízkoemisního vozidla se navrhuje přesunout do § 21b ZDP, v němž jsou obsažena obecná společná ustanovení o věcech. Obsah pojmu "nízkoemisní vozidlo" však zůstává nezměněn.

Znamená to tedy, že určeným procentem se pro účely tohoto ustanovení rozumí:

  1. 0,25 %, jedná-li se o bezemisní vozidlo,
  2. 0,5 %, jedná-li se o nízkoemisní vozidlo,
  3. 1 %, jedná-li se o silniční motorové vozidlo, které není nízkoemisním ani bezemisním vozidlem.

Osvobození poskytnutého stravování

Další významné změny jsou navrhovány v § 6 odst. 9 písm. b) ZDP, které řeší hodnotu poskytnutého stravování jako nepeněžní příjem zaměstnance, který je osvobozen od daně.

Hodnota stravování, resp. stravování poskytované jako nepeněžní plnění ke spotřebě na pracovišti zaměstnance nebo v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiného subjektu (tj. i formou tzv. stravenek či elektronických stravovacích karet) představuje na straně zaměstnance osvobozený příjem v plném rozsahu, tedy bez ohledu na jeho hodnotu, zdroj financování (např. fond kulturních a sociálních potřeb nebo sociální fond), poplatky za distribuci nebo na to, zda je zaměstnanci toto plnění poskytováno za úplatu, která je nižší než jeho nominální hodnota, nebo je poskytováno bezplatně.

Ve vztahu k osvobození těchto příspěvků na stravování zaměstnance se tudíž postupuje rozdílně než v případě příspěvku na stravování poskytovaného formou peněžitého příspěvku na stravování, jehož osvobození je limitováno do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin. Tento přístup, podle předkladatele, vytváří prostor pro poskytování stravenek libovolné hodnoty dosahující řádově až stovek korun denně (tzv. manažerské stravenky), které jsou od daně nyní v plné výši osvobozeny. Za účelem sjednocení tohoto přístupu se na straně zaměstnance navrhuje omezit osvobození všech těchto příspěvků na stravování poskytovaných zaměstnavatelem touto 70% hranicí.

V případě zaměstnance vykonávajícího práci rozvrženou na směny bude plnění poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnanci ve formě příspěvku na stravování jak v nepeněžní, tak peněžité formě moci být osvobozeno, pokud zaměstnanec během pracovní směny vykonával práci alespoň 3 hodiny, a to v úhrnu do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin. Další příspěvek na stravování poskytnutý tomuto zaměstnanci bude moci být do stejné výše (tj. do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin) osvobozen pouze v případě, pokud zaměstnanec během pracovní směny vykonával práci alespoň 3 hodiny a zároveň délka této směny v úhrnu s přestávkou v práci, kterou je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci podle jiného právního předpisu (např. § 88 odst. 4 ZP), byla delší než 11 hodin. Takto bude oproti dosavadnímu stavu zajištěno, že osvobození podle § 6 odst. 9 písm. b) ZDP bude aplikovatelné i pro zaměstnance čerpající peněžitý příspěvek na stravování při delších pracovních směnách. Příspěvek na stravování nebude osvobozen, pokud byl poskytnut zaměstnanci, kterému v průběhu směny vznikl nárok na stravné v rámci cestovních náhrad podle zvláštního právního předpisu [např. § 176 odst. 1 písm. a) ZP ].

U zaměstnance vykonávajícího činnost, z které plyne příjem ze závislé činnosti, ale která není rozvržena na směny podle jiného právního předpisu, bude moci být příjem v podobě příspěvku na stravování poskytnutého zaměstnavatelem osvobozen za podobných podmínek jako příspěvek poskytovaný zaměstnanci, jehož pracovní doba je rozvržena na směny, a to se zřetelem k odlišnostem, které z těchto dvou situací vyplývají. Podmínkou pro osvobození příjmu v podobě příspěvku na stravování poskytnutého tomuto zaměstnanci je rovněž výkon práce po dobu alespoň 3 hodin, nikoliv však v rámci jedné směny, nýbrž v rámci jednoho dne, přičemž maximální úhrnná výše, do níž může být tento příspěvek osvobozen (tj. 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin), je totožná. I v tomto případě platí, že příspěvek na stravování nebude osvobozen, pokud zaměstnanci v průběhu kalendářního dne vznikl nárok na stravné v rámci cestovních náhrad podle zvláštního právního předpisu nebo na stravné jakožto cestovní náhradu na základě smluvního ujednání se zaměstnavatelem. Další příspěvek na stravování poskytnutý tomuto zaměstnanci v rámci nikoliv jedné směny, ale jednoho kalendářního dne, bude moci být osvobozen za podmínky, že zaměstnanec během tohoto kalendářního dne vykonával práci alespoň po dobu 11 hodin. Maximální výše, do níž může být tento další příspěvek na stravování osvobozen, je rovněž totožná.

V roce 2023 by tak hodnota, která by byla osvobozena, činila 107,10 Kč (tj. 70 % ze 153 Kč podle vyhlášky č. 467/2022 Sb.). Částka převyšující tuto hranici by byla u zaměstnance zdanitelným příjmem ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1. písm. d) ZDP.

Navrhovaný limit se nepoužije na každou formu příspěvku na stravování samostatně při jejich současném poskytnutí v rámci jedné směny nebo jednoho dne, ale osvobozena u zaměstnance bude vždy hodnota všech poskytnutých forem v rámci jedné směny nebo jednoho dne v úhrnu do 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout

Nahrávám...
Nahrávám...