dnes je 5.7.2022

Input:

Nález 19/2003 SbNU, sv.29, K důvodům koluzní vazby

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 29, nález č. 19

II. ÚS 599/01

K důvodům koluzní vazby

Konkrétní skutečnosti, jež odůvodňují vazební důvod podle § 67 odst. 1 písm. b) trestního řádu, musí spočívat v předpokládané aktivní činnosti obviněného směřující k maření skutečností závažných pro trestní stíhání. Takové skutečnosti musí být zjištěny postupem přípustným podle trestního řádu. Pod ně lze zařadit obavu z působení obviněného na dosud nevyslechnuté svědky, tj. jejich ovlivňování, se záměrem mařit objasňování skutečností závažných pro dané trestní stíhání. Z toho vyplývá, že výpověď dosud nevyslechnutého konkrétního svědka se musí vztahovat k tomu trestnému činu, pro nějž bylo sděleno obvinění.

Obecné soudy vymezují ovšem vazební důvod podle § 67 odst. 1 písm. b) trestního řádu pouze ve vztahu k potencionálním svědkům, kteří, pokud budou ztotožněni, by se mohli vyjádřit k další případné trestné činnosti stěžovatele. Nicméně pro jinou trestnou činnost nebyl stěžovatel v době rozhodování o vazbě trestně stíhán. Obecné soudy nemohou tudíž zakládat důvod koluzní vazby na prosté potřebě provedení výslechu toliko neurčitě vymezeného okruhu svědků k případné další trestné činnosti stěžovatele, pro niž mu nebylo sděleno obvinění. Obava z možného ovlivňování těchto potencionálních svědků je navíc hypotetická, nikoli reálně hrozící.

Nález

Ústavního soudu (II. senátu) ze dne 18. února 2003 sp. zn. II. ÚS 599/01 ve věci ústavní stížnosti Mgr. Ing. P. L. proti usnesení Okresního soudu v Ostravě ze 13. 7. 2001 sp. zn. Nt 3305/2001 a usnesení Krajského soudu v Ostravě z 31. 7. 2001 sp. zn. 1 To 703/2001, jimiž bylo rozhodnuto o vzetí stěžovatele do vazby.

Výrok

Usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 13. 7. 2001 č. j. Nt 3305/2001-9 a usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 7. 2001 č. j. 1 To 703/2001-40 se zrušují.

Odůvodnění

Včas podanou ústavní stížností, která Ústavnímu soudu došla dne 15. 10. 2001 a i v ostatním splňovala podmínky předepsané zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním soudu“), napadl stěžovatel v záhlaví uvedená usnesení Okresního soudu v Ostravě a Krajského soudu v Ostravě. Tvrdí, že obě rozhodnutí zasáhla do jeho základních práv garantovaných čl. 8 odst. 1, 2 a 5 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), a dále čl. 5 odst. 1 a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“).

Ústavní soud si k projednání a rozhodnutí věci vyžádal spis Okresního soudu v Ostravě sp. zn. Nt 3305/2001, z něhož zjistil následující:

Stěžovatel je stíhán pro trestný čin podvodu podle § 250 odst. 1 trestního zákona a trestný čin útisku podle § 237 trestního zákona. Okresní soud v Ostravě vzal usnesením ze dne 13. 7. 2001 č. j. Nt 3305/2001-9 stěžovatele do vazby z důvodu § 67 odst. 1 písm. b) trestního řádu. Soud vyšel ze skutečnosti, že stěžovateli bylo sděleno obvinění pro trestnou činnost, jíž se měl dopouštět jako advokát při výkonu své advokátní praxe. Stalo se tak ve vztahu k obviněným D. H. a Z. S., jimž byl ustanoven obhájcem v jejich trestních věcech. Soud konstatoval, že v počátečním stadiu

Nahrávám...
Nahrávám...