Nález 32/2004 SbNU, sv.32, K dokazování v trestním řízeníK trestnému činu zatajení věci
Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 32, nález č. 32
I. ÚS 180/03
K dokazování v trestním řízení
K trestnému činu zatajení věci
Z provedeného dokazování v řízení před obecnými soudy není možno při dodržení pravidel racionálního uvažování dovodit závěr, že stěžovatel se dopustil těch jednání, jež mu klade za vinu skutková věta rozsudku. Tím došlo k porušení práva stěžovatele na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod).
Odvolací soud navíc nepostavil najisto, zda vůbec - na základě provedených důkazů a v daném řízení - může vydat výrok o náhradě škody, a tím porušil právo stěžovatele na zákonem stanovený postup (čl. 36 odst. 1 a čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod), které je klíčové pro vyloučení libovůle v soudním postupu a pro zajištění předvídatelnosti soudního rozhodování, což jsou esenciální požadavky právní státnosti (čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky).
Současná rozhodovací praxe o trestních dovoláních (§ 265a a násl. trestního řádu) nedává záruku, že všechny případy, které Nejvyšší soud projednává z podnětu dovolání podaných obviněnými, jsou posuzovány z hlediska zachování ústavně garantovaných práv na spravedlivý proces, protože Nejvyšší soud v některých rozhodnutích explicitně nepřipouští meritorní přezkum z hlediska námitek týkajících se tvrzeného porušení procesního postupu předepsaného pro zjišťování skutkového stavu a hodnocení důkazů (§ 2 odst. 5 a 6 trestního řádu), a to bez ohledu na závažnost důsledků pro spravedlivé rozhodnutí věci (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod).
Nález
Ústavního soudu (I. senátu) ze dne 2. března 2004 sp. zn. I. ÚS 180/03 ve věci ústavní stížnosti J. S. proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě z 20. 11. 2002 sp. zn. 7 To 433/2002 a proti rozsudku Okresního soudu ve Vsetíně z 20. 8. 2002 sp. zn. 1 T 120/2000, jimiž byl stěžovatel uznán vinným trestným činem zatajení věci a odsouzen k trestu odnětí svobody, jehož výkon byl podmíněně odložen.
Výrok
I. Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. 11. 2002 č. j. 7 To 433/2002-334 došlo k zásahu do základních práv stěžovatele garantovaných čl. 36 odst. 1 a čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Tento rozsudek se ruší.
II. Ve zbývající části se ústavní stížnost odmítá.
Odůvodnění
I.
Ústavní stížností ze dne 25. 3. 2003 se stěžovatel domáhal zrušení rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. 11. 2002 (7 To 433/2002-334) a rozsudku Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 20. 8. 2002 (1 T 120/2000-296), kterými byl uznán vinným spácháním trestného činu zatajení věci (§ 254 odst. 1 a 2 trestního zákona), za což mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání jednoho roku, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvou let a šesti měsíců a současně mu byla uložena povinnost k náhradě škody ve výši 641 905 Kč. Stěžovatel tvrdil, že vydáním těchto rozhodnutí obecné soudy porušily jeho právo domáhat se stanoveným postupem svého práva, garantované čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), a porušen měl být i princip „není trestného činu bez zákona“,…
