Zaměstnanci - roční zúčtování daně

Zaměstnanci – roční zúčtování daně

Ing. Zdeněk Morávek

 NahoruPojem

Poplatník, který ve zdaňovacím období pobíral příjmy ze závislé činnosti (dále jen "ZČ"), může po skončení zdaňovacího období (kalendářního roku) požádat plátce daně – zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování. O roční zúčtování je možné žádat v písemné podobě, ale i elektronicky např. ve vnitropodnikovém elektronickém systému. O roční zúčtování záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti může požádat v termínu do 15. 2. následujícího kalendářního roku každý zaměstnanec, který:

• měl v kalendářním roku příjmy jen od jednoho zaměstnavatele,

• pobíral příjmy od více zaměstnavatelů, ale jednotlivé zaměstnavatele ve zdaňovacím období měl postupně za sebou,

• podepsal u všech těchto zaměstnavatelů prohlášení k dani, a to do 30 dnů po vstupu do zaměstnání (každoročně pak nejpozději do 15. února),

• nepodal nebo není povinen podat daňové přiznání.

Zaměstnanci, který opomene požádat o roční zúčtování záloh, zaměstnavatel roční zúčtování sám, z vlastní iniciativy, neprovede. Součástí žádosti o roční zúčtování záloh je sdělení zaměstnance zapracované přímo v tiskopisu, kterým zaměstnanec potvrzuje pravdivost a úplnost údajů uvedených v této žádosti. Předmětem ročního zúčtování nejsou příjmy, které jsou zdaňovány zvláštní sazbou podle § 36 ZDP, tyto příjmy se považují již za zdaněné a pokud zaměstnanec chce tyto příjmy zahrnout do svého zdanění, může tak učinit pouze prostřednictvím daňového přiznání v souladu s úpravou § 36 odst. 6 ZDP.

Tyto základní informace zná každá mzdová účetní. Pro zpracování mzdové agendy, která ročnímu zúčtování předchází, nestačí mít dobrý počítačový program, ale je třeba také mít dostatečné znalosti zákona o daních z příjmů (dále jen "ZDP") a umět je aplikovat na osobní poměry zaměstnance. Ne nadarmo se říká, že dobrá mzdová účetní musí vědět o soukromém životě svých zaměstnanců všechno. A naopak, pokud zaměstnanec nechce být krácen na svých právech, která mu vyplývají ze ZDP, musí své mzdové účetní nahlásit každou změnu týkající se např. manželství, rozvodu, narození dítěte, skutečnosti, že nežije ve společné domácnosti se svým partnerem, uzavřel smlouvu o úvěru, životním pojištění, penzijním připojištění, má příjmy z podnikání.

Roční zúčtování nelze provést fyzické osobě, která je povinna podat daňové přiznání. Jde o případy:

• poplatník měl zdanitelné příjmy zdaněné zálohovou daní současně od více zaměstnavatelů,

• poplatník uplatňuje snížení základu daně o hodnotu daru poskytnutého do zahraničí,

• poplatník, který má ve zdaňovacím období příjmy ze závislé činnosti podle § 6 ZDP a mimo to i příjmy podle § 7 až 10 ZDP vyšší než 6 000 Kč (kromě příjmů osvobozených a příjmů zdaněných zvláštní sazbou daně),

• poplatník není rezidentem ČR, je rezidentem členského státu EU nebo EHS a chce uplatnit nezdanitelné části základu daně, slevy na dani, daňové zvýhodnění,

• poplatník pobíral ve zdaňovacím období příjmy v ČR i příjmy ze zahraničí,

• poplatníkovi byly vyplaceny dlužné mzdy za předcházející zdaňovací období,

• poplatník, u kterého došlo k porušení podmínek osvobození příspěvků zaměstnavatele na doplňkové penzijní spoření nebo soukromé životní pojištění,

• poplatník, který je povinen zdanit uplatněné nezdanitelné části základu daně podle § 15 odst. 5 a 6 ZDP, (penzijní připojištění se státním příspěvkem, doplňkové penzijní spoření, soukromé životní pojištění) z důvodu porušení podmínek,

• poplatník zavinil nedoplatek na dani a zaměstnavatel tuto skutečnost oznámil správci daně,

Daňové přiznání rovněž podává zahraniční osoba (rezident členského státu EU, EHP), která uplatňuje slevu na dani podle § 35ba ZDP na vyživovanou manželku/manžela, základní nebo rozšířenou slevu na invaliditu nebo je držitelem průkazu ZTP/P. Také v případě, kdy chce uplatnit daňové zvýhodnění na dítě a odečet úroků z úvěrů musí podat daňové přiznání.

 NahoruSlevy na dani a roční zúčtování

Zaměstnancům se snižuje v průběhu zdaňovacího období vypočtená záloha na daň z příjmů ze ZČ o hodnotu slevy na dani podle § 35ba ZDP. V případě, že zaměstnanec v průběhu zdaňovacího období některou ze slev neuplatňoval, o slevu nepřijde, protože si ji může uplatnit při ročním zúčtování daně.

Slevy na dani pro rok 2021

Sleva na poplatníka

O uplatnění této slevy v průběhu zdaňovacího období žádá zaměstnanec podpisem v části I prohlášení k dani, a to nejpozději do 30 dnů ode dne nástupu do zaměstnání, každoročně pak do 15. 2. následujícího kalendářního roku.

V případě, že poplatník nastoupil do zaměstnání v průběhu roku (po rodičovské dovolené, byl evidován na úřadu práce, zaměstnán jako brigádník apod.), podepsal prohlášení, bude mu měsíčně snižována vypočtená záloha na daň o hodnotu měsíční slevy – 2 320 Kč. Při ročním zúčtování daně se vždy sleva na poplatníka uplatňuje v plné výši, tj. v částce 27 840 Kč.

Sleva za umístění dítěte v předškolním zařízení

V případě umístění dítěte do zařízení péče o děti předškolního věku, tedy i do mateřských školek, si jeden z rodičů bude moci uplatnit daňovou slevu ve výši prokazatelně vynaložených výdajů za umístění vyživovaného dítěte v předškolním zařízení za dané období. Limitována ale bude hranicí výše minimální mzdy. Dokladem je potvrzení zařízení předškolní péče, ve kterém je dítě umístěno, o výši poplatníkem vynaložených výdajů ve zdaňovacím období. Tuto slevu může uplatnit pouze jeden z poplatníků, který s dítětem žije ve společně hospodařící domácnosti. Na vlastního vnuka nebo vnuka druhého z manželů lze slevu uplatnit pouze v případě, že jsou v péči nahrazující péči rodičů. Pokud bude slevu na dani za umístění dítěte v předškolním zařízení uplatňovat daňový nerezident, může tak učinit pouze prostřednictvím daňového přiznání (nikoliv v rámci ročního zúčtování daně u zaměstnavatele).

Sleva na vyživovanou manželku/ manžela

Při uplatnění této slevy musejí být splněny dvě podmínky:

• Manželka/manžel musí žít s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti. Podle ustanovení § 21e odst. 4 ZDP.

• Nesmí mít vlastní příjem ve zdaňovacím období vyšší než 68 000 Kč. Do vlastního příjmu vyživované osoby se zahrnuje:

  1. hrubá mzda zaměstnavatele, veškeré příjmy z podnikání podle § 7 až § 10 ZDP,
  2. příjmy od daně osvobozené, např. prodej nemovitosti, bytu, movitých věcí – auta, cenných papírů a další příjmy uvedené v § 4 ZDP,
  3. nemocenské dávky, tj. nemocenská, peněžitá podpora v mateřství, ošetřování člena rodiny,
  4. náhrada při pracovní neschopnosti,
  5. všechny druhy důchodů,
  6. podpora v nezaměstnanosti.

Z hlediska posouzení vlastního příjmu manželky/ manžela je třeba rovněž vědět, které příjmy se zde nezahrnují, protože na tyto dotazy často musejí odpovídat mzdové účetní, správci daně, daňoví poradci aj. Jedná se o:

• dávky státní sociální podpory,

• dávky sociální péče,

• dávky pomoci v hmotné nouzi,

• státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření,

• státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem,

• příspěvek na péči, sociální služby,

• stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání,

• příjem plynoucí z důvodu péče o osobu blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, který je od daně osvobozen.

Pokud je vyživovaná manželka/manžel držitelem průkazu ZTP/P zvyšuje se sleva na dvojnásobek, tj. na částku 49 680 Kč ročně.

Nárok na uplatnění slevy na vyživovanou manželku/manžela se, na rozdíl od ostatních slev na dani, uplatňuje v ročním zúčtování. Důvodem je skutečnost, že dopředu nelze odhadnout, zda příjmy vyživované osoby nepřesáhnou za kalendářní rok hranici 68 000 Kč.

Základní a rozšířená sleva na invaliditu, držitel průkazu ZTP/P

U těchto slev, jejichž výše je uvedena v předcházející tabulce, obecně platí zásada, že na počátku kalendářního měsíce musejí být splněny podmínky pro uplatnění nároku na slevu. Pro zaměstnance to znamená hlásit každou změnu, která nastane. To se týká přiznání invalidního důchodu pro invaliditu I., II. nebo III. stupně, překlasifikování invalidity z II. na III. stupeň nebo obráceně, či při zániku invalidity. Pokud dojde k souběhu nároku na starobní důchod a invalidní důchod pro invaliditu I., II. nebo III. stupně, nárok na výplatu invalidního důchodu zaniká. Od roku 2017 je podmínka poskytnutí slevy na invaliditu a ZTP/P vázána na přiznání tohoto statusu zdravotního postižení (nikoliv na pobírání důchodu či datum vydání průkazu ZTP/P). Nárok na tyto slevy lze prokázat průkazem ZTP/P nebo rozhodnutím o přiznání invalidního důchodu pro invaliditu určitého stupně nebo statusu ZTP/P.

Daňové zvýhodnění na dítě

Zaměstnanec má nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti na území členského státu Evropské unie, EHP.

Pro rok 2021 činí výše daňového zvýhodnění:

• na jedno dítě 15 204 Kč ročně,

• na druhé dítě 22 320 Kč ročně,

• na třetí a každé další dítě 27 840 Kč.

K výši daňového zvýhodnění je ale nutné ještě doplnit, že zvýšení daňového zvýhodnění na druhé, třetí a každé další dítě provedené v roce 2021, má určitá specifika. Z přechodných ustanovení novely ZDP vyplývá, že tato úprava nebude použita při měsíčních zúčtování mezd za rok 2021. To znamená, že u zaměstnanců, kteří si u svého zaměstnavatele uplatňují daňové zvýhodnění na děti, se v průběhu roku 2021 nic neměnilo a při zúčtování mzdy za zbylé měsíce roku 2021 a při výpočtu zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti byly zaměstnavatelem poskytovány částky daňového zvýhodnění na děti platné před novelou zákona o daních z příjmů. Zvýšení částek daňového zvýhodnění na děti promítne zaměstnavatel zaměstnancům až po skončení roku v ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2021 za celé zdaňovací období, resp. za kalendářní měsíce, kdy poplatník splňoval nárok na uplatnění daňového zvýhodnění na děti. Zaměstnanci, kteří budou za rok 2021 podávat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, ať již na základě povinnosti stanovené jim zákonem o daních z příjmů nebo dobrovolně, uplatní zvýšené částky daňového zvýhodnění na druhé, třetí a další dítě v daňovém přiznání.

Ustanovení § 35d ZDP upravuje nárok na měsíční daňové zvýhodnění na dítě, § 35c ZDP nárok na roční daňové zvýhodnění na dítě. Ve vztahu k ročnímu zúčtování daně se budeme zabývat formou uplatnění této slevy podle § 35c ZDP.

Daňové zvýhodnění mohou během zdaňovacího období uplatňovat postupně – nikdy ne současně – oba rodiče. V případě, že poplatník nevyživuje v domácnosti dítě po celý rok, náleží mu daňové zvýhodnění ve výši 1/12 za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly podmínky přítomnosti dítěte v domácnosti splněny. Výjimkou, kdy tato podmínka nemusí být dodržena, je:

• narození dítěte,

• osvojení nezletilého dítěte, nebo převzetí dítěte do pěstounské péče,

• začátek soustavné přípravy zletilého dítěte na budoucí povolání.

Do příjmů pro nárok na daňový bonus se nebudou počítat příjmy z kapitálového majetku podle § 8 ZDP a příjmy z nájmu podle § 9 ZDP (z tzv. pasivních). To znamená, že pro získání nároku na daňový bonus bude muset poplatník dosáhnout příjmů ve výši šestinásobku minimální mzdy z příjmů ze závislé činnosti podle § 6 ZDP nebo příjmů ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP.

 NahoruNezdanitelné části základu daně

Pouze v ročním zúčtování daně nebo v daňovém přiznání si může zaměstnanec nebo podnikatel snížit základ daně o nezdanitelné části uvedené v § 15 ZDP, a to maximálně do výše základu daně. Od základu daně lze odečíst:

• bezúplatná plnění (dary),

• úroky z úvěrů,

• příspěvky na penzijní připojištění,

• příspěvky na životní pojištění,

• členské příspěvky zaplacené odborové organizaci,

• náklady na zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání.

Bezúplatná plnění (dary) – § 15 odst. 1 a 2 ZDP

Od základu daně lze odečíst úhrnnou hodnotu darů, která činí alespoň 1 000 Kč nebo přesáhne 2 % ze základu daně. Jedno z těchto dvou kritérií musí být vždy splněno. V úhrnu lze odečíst maximálně 30 % ze základu daně. Zaměstnanec musí při uplatnění nároku prokázat, že plnění je poskytnuto vymezeným subjektům na účely vyjmenované v § 15 ZDP. Oceněno je také bezúplatné plnění pro zdravotnické účely:

• hodnota jednoho odběru krve bezpříspěvkového dárce činí 3 000 Kč,

• hodnota odběru orgánu od žijícího dárce a hodnota jednoho odběru krvetvorných buněk se oceňuje částkou 20 000 Kč,

Bezúplatné plnění (dary) lze poskytnout také právnické nebo fyzické osobě se sídlem nebo bydlištěm na území jiného státu EU než ČR a také na území EHP.

Pokyn GFŘ současně upřesňuje způsob prokazování plnění, přičemž uvádí: "Poskytnuté bezúplatné plnění prokáže poskytovatel dokladem, ze kterého musí být patrno, kdo je příjemcem bezúplatného plnění, hodnota bezúplatného plnění, předmět bezúplatného plnění, účel, na který bylo bezúplatné plnění poskytnuto, a datum poskytnutí."

Úroky z úvěrů – § 15 odst. 3 a 4 ZDP

Poplatníci mají dále možnost odečíst od základu daně úroky z hypotečního úvěru, bankovního úvěru, stavebního spoření a jiných úvěrů, kterými jsou např. překlenovací úvěr v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření, předhypoteční úvěr, doplňkový úvěr k hypotečním úvěrům aj. Tyto úvěry musejí být uzavřeny za účelem vyřešení bytových potřeb poplatníka. Při prvním uplatnění nároku na odpočet musí zaměstnanec předložit mzdové účetní nebo správci daně (pokud podává daňové přiznání) úvěrové smlouvy. Na jejich základě se posuzuje, zda došlo ke splnění všech kritérií umožňujících uplatnění odečtu. Nárok na odečet úroků z úvěrů nevzniká, pokud byl úvěr poskytnut v souvislosti s podnikatelskou nebo samostatnou výdělečnou činností.

Kritéria pro uplatnění odečtu:

1. Úvěrovou smlouvou musejí být řešeny vlastní bytové potřeby žadatele. Těmi se rozumí stavba bytového domu, rodinného domu, jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor, nebo změna stavby. Úvěr může být poskytnut na koupi pozemku, na kterém bude stát rodinný dům, přitom žadatel musí dodržet podmínku, že výstavbu bytové potřeby zahájí do 4 let od okamžiku uzavření úvěrové smlouvy, nebo na koupi pozemku v souvislosti s pořízením rodinného domu nebo bytu. Dále na zakoupení bytu, rodinného domku, rozestavěné stavby nebo na jejich údržbu (zateplení, novou střechu, přestavbu interiéru, nástavbu, příp. jinou rekonstrukci a modernizaci). Nárok na odečet vzniká také při poskytnutí úvěru na vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů nebo spoludědiců bytu, rodinného domu nebo na úhradu převodu členských práv na užívání bytu a rovněž na splacení úvěru nebo zápůjčky, kterou poplatník použil na financování svých bytových potřeb.

2. Zaměstnanec-žadatel je účastníkem smlouvy o úvěru a úroky z úvěru řádně platí. Nelze uznat nárok na odečet v případech, kdy je úvěrová smlouva placena jinou osobou než účastníkem smlouvy o úvěru, např. rodiči, druhým z partnerů, dětmi.

Zaměstnanec – účastník smlouvy o úvěru může uplatnit pouze ty úroky z úvěrů, které v příslušném zdaňovacím období zaplatil.

Za zdaňovací období lze uplatnit odečet úroků z úvěrů v maximální částce 150 000 Kč, a to ze všech úvěrů poplatníků v téže společně hospodařící domácnosti. Při placení úroků jen po část roku může být uplatněna pouze částka, která nepřevyšuje jednu dvanáctinu této maximální částky za každý měsíc placení úroků.

V případě poskytnutí úvěru na koupi pozemku je podmínkou pro možnost snížení základu daně zahájení výstavby bytové potřeby do 4 let od okamžiku uzavření úvěrové smlouvy. Pokud se tak nestane, nárok na uplatnění odpočtu z titulu úroků z úvěru zaniká a poplatník musí částky, o které byl v příslušných letech zvýhodněn, dodanit daní z příjmů podle ZDP, a to ve zdaňovacím období, ve kterém byla tato skutečnost zjištěna.

Příspěvek na penzijní připojištění se státním příspěvkem, penzijní pojištění a doplňkové penzijní spoření – § 15 odst. 5 ZDP

Jako nezdanitelnou částku podle § 15 odst. 5 ZDP lze uplatnit platby, které hradí zaměstnanec sám za sebe na:

• penzijní připojištění se státním příspěvkem,

• penzijní pojištění,

• doplňkové penzijní spoření.

V případě penzijního pojištění je podmínkou sjednání výplaty plnění ze spoření až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let; částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho doplňkové penzijní spoření na zdaňovací období.

Od základu daně lze za zdaňovací období odečíst částku ve výši úhrnu poplatníkem zaplaceného penzijního připojištění se státním příspěvkem, penzijního pojištění a doplňkového penzijního spoření, nejvýše však 24 000 Kč.

Základ daně lze snížit o částku uhrazeného penzijního spoření, která za kalendářní rok převýší částku měsíčních příspěvků, které v jednotlivých kalendářních měsících zdaňovacího období přesáhly výši, od které náleží maximální státní příspěvek (tj. 1 000 Kč měsíčně)

V případě předčasného ukončení smlouvy nebo výplaty jiného příjmu, který není pojistným plněním, je poplatník povinen do daňového přiznání jako ostatní příjem podle § 10 ZDP zahrnout částky, o které si v uplynulých 10 letech snížil daňový základ.

Příspěvky na životní pojištění – § 15 odst. 6 ZDP

Zaměstnanec, který si platní pojistné na soukromé životní pojištění, chce zabezpečit sebe i své…